Tento článek přesně zapadá do kategorie my life. Jelikož mě často v nemocnici potkávají chvíle těžké, situace co mě překvapí a okamžiky které jsem dosud nezažila. Přemýšlím, kde jsem našla tu rovnováhu, se kterou jsem došla až do tohoto okamžiku a stále pokračuji dál. Možná proto, že lpím na zásadách, které mi kdysi udělil kamarád, tehdy ještě můj učitel na půlení mediků. Půlení mediků je v životě medika ryze vzácná chvíle. Znamená to, že medik překročil onu smrtelnou první polovinu na medicíně a bude se tedy dále učit medicínu ale již více prakticky v nemocnicích a to už mu vlastně patří svět, protože titul medicinae universae doctor je „za rohem“. Tehdy se mi udílené rady stojícího doktora na pódiu zdály zbytečně nadsazené, poslouchala jsem jedním uchem, mezitím co jsem se ladně natřásala v kostýmu wonder woman a byla přesvědčená, že si svým kouzelným lanem dokážu omotat všechny okolo.
Nepřekonatelná jako wonder woman už se dnes necítím, svobodná a nezodpovědná jako medik v polovině medicíny také ne, ale těmi radami se řídím sakra více a více.
Někdy se vám bude dařit, někdy ne, někdy budete spokojení, někdy ne. Pak umřete. Jediná obrana je ten život, krátký a jedinečný, naplnit a užít si ho. Neil deGrasse Tyson říká, že se řídí jednoduchým pravidlem: „Každý večer vědět o světě víc, než jsem věděl ráno, a snažit se zmírnit utrpení ostatních“. Je astrofyzik, ale jeho motto se krásně hodí na i medicínu.
a zde těch pár rad (pro mě již bez nadsázky):
• Pochybujte. Neustále a o všem. A o sobě především. Všechno zpochybňujte (včetně toho, co teď říkám). Dubito, ergo cogito, ergo sum. Přestat pochybovat znamená rezignovat na vlastní existenci. Jste elita, studujete jednu z osmi nejlepších lékařských fakult v republice. Používejte svůj mozek, dlužíte to světu.
• Ptejte se. Ptejte se proč. Když vám někdo řekne „takhle to bude“, ptejte se proč. Ptejte se hlavně sami sebe. Hledejte odpovědi. Buďte nespokojení.
• Běhejte. Myslím, tedy jsem, ale běhám, tedy dobře spím. A když dobře spím, dobře myslím. Pečujte o sebe, mějte rádi sami sebe. Nenechejte se manipulovat a zneužívat. Važte si sami sebe a buďte hrdí na to, kdo jste.
• Čtěte. Osler řekl „Je s podivem, jak málo stačí doktorovi číst, ale není s podivem, jak špatným doktorem potom je“.
• Mějte rádi lidi. Je to těžké, ale zkuste vnímat své pacienty jako lidi. Každý jsme něčí babička. Držte si odstup, ale nebuďte cynici.
• Nesnažte se být neustále šťastní. Štěstí je jako orgasmus, když na něj moc myslíte, neužijete si ho. Nemáme žádný nárok na to být stále šťastní. Vesmír nám nic nedluží.
• Respektujte lidi pod vámi. Chovejte se hezky k sestrám, ke studentům, k mladším kolegům. Definujte sami sebe tím, čím jste, ne tím, proti čemu jste.
• Bojte se. Budete mít neobyčejnou moc a zodpovědnost, ani si nedovede představit jakou.
• Budete mít ale také odměnu, jakou pozná málokdo. Až půjdete ráno do práce a večer z práce, budete vědět, že to, co děláte, má smysl. To je odměna, kterou žádné peníze nevyváží.
• Když mluvíme o penězích – zapomeňte na peníze. Dělejte to, co umíte, co máte rádi, a dělejte to pořádně a poctivě. Peníze přijdou za vámi.
