Kontroverzní témata, Z osobního pohledu

Maso-mrkvo-vajíčko-žravec?

Vnější vlivy mají při psaní velký vliv. Ostatně někteří spisovatelé chytají múzy v kavárnách při sklence vína či v přírodě, mně však pro inspiraci stačí dnešní volný den, který je něčím vyjímečný… je totiž striktně bezmasý. Kolik takových dní v roce je… a ani si to neuvědomuju, ale dneska mám zapnutý v hlavě majáček a dávám si sakra pozor, aby se nezakousla do nějaké té flákoty, co půjde náhodou okolo.

Je Velký pátek (alespoň při vzniku tohoto článku) a pro křesťany je to den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Celkovým půstem a odmítáním masa má být vyjádřen smutek nad jeho smrtí a zároveň má symbolicky ukazovat, že si dokážeme odříct věci dobré, ale postradatelné. I já dneska vařila dvě jídla a zjistila jsem, že bez předchozího plánu a s poloprázdnou ledničkou se mi hůře tvoří bez záchranných potravin – špeku, masa a tuňáka. Mimochodem věděli jste jak jsou dobré brambory s mrkví a pórkem???

Pro upřesnění:

Vegetarián – člověk co nejí maso

Vegan – člověk co nejí veškeré živočišné produkty (mléko, vejce, máslo, maso, …)

Maso je jednou z nejprodávanějších potravin, která obsahuje pro naše tělo stavební kámen a to jsou bílkoviny, kterým je tato surovina takřka napumpovaná. Dále je zdrojem minerálních látek, zejména železa a vitaminu B. Obecně se traduje, že jídlo bez masa, pro muže není jídlem, zatímco my ženy častěji tíhneme k bezmasým pokrmům. Shodou okolností jsem si tuto teorii ověřila na včerejší oslavě kamarádových narozenin.  Rozdávali se totiž tortilly a kuchař od plotny prohlásil, že ty masové jsou pro muže a zeleninové pro nás dámy. Proč ale škatulkovat, když steak si dám taky ráda akorát více propečený?

17965248_10208764777625465_721827221_n

Důkaz místo řečí – a to je jeden z těch méně propečených! (Next door by Imperial, 3/2017)

Maso se stalo kontroverzním tématem dnešní doby. Jedno je neoddiskutovatelné – proteiny potřebujeme přijímat všichni bez ohledu na to, zda chceme či nechceme nabírat další svalovou hmotu. V zájmu každého z nás je ji hlavně neztratit a tím si zachovat kvalitu života. Dokážeme je však posbírat z bezmasých potravin v množství, které opravdu potřebujeme? Vegetariáni tvrdí že 100% ano. Vegani tvrdí, že 150% ano.18009423_10208766792875845_493932361_n

U rostoucího dítěte je potřeba bílkovin vyšší než u dospělých, zpočátku dokonce dvojnásobná. Maso by se do jídelníčku dítěte mělo zařadit mezi prvními nemléčnými příkrmy , a to většinou od 6. měsíce, 3-4x týdně. Je důležité nejen jako zdroj bílkovin, ale především železa, jehož zásoba načerpaná před porodem už v tomto věku dochází. Jde o kvalitní nesolené rozmixované maso spolu se zeleninou. Uzeniny by dětem do tří let měly být podávány pouze výjimečně a to v podobě šunky nejvyšší jakosti s nízkým obsahem soli a konzervantů. U tzv. dětských šunek věnujte pozornost i obsahu masa, který není vždy ideální.

S rostoucím počtem odpůrců zabíjení zvířat za účelem potravy vzrůstá počet tzv. zelených rodičů. V dospělosti je snazší nahradit potřebu bílkovin rostlinnou složkou, v dětství to s ohledem na vývoj tělesné schránky a všech orgánových soustav bez té živočišné jde horko těžko (rozumněj: nejde to). Proto rodičům, kteří nastolí svým dětem veganskou, makrobiotickou nebo raw dietu, bych já nastolila sexuální půst, aby nepáchali škody na tělesném i duševním vývoji další generace. Naopak vegetariánská dieta může být pro děti plnohodnotná, je ale potřeba věnovat větší pozornost kombinaci potravin – rostlinné potraviny neobsahují totiž všechny aminokyseliny (stavební kameny bílkovin) v dostatečném množství a jsou proto hůře využitelné. Luštěniny je například ideální kombinovat s celozrnnými obilovinami – společně tvoří plnohodnotné jídlo. Denně je také potřeba podávat mléko, mléčné výrobky a vejce, tím zajistíme dítěti dostatek téměř všech živin. Pozor však na nedostatek např. vitamínu B12, při jehož nedostatku vznikne anémie, česky chudokrevnost. Dále vitamínu D, který je nezbytný pro silné kosti. Teď mě napadá: už jste někdy viděli obézní vegetariánské dítě? Já ne. Ale McDonald je plný těžkých dětí milujících maso.

Při výběru masa pro děti by se mělo dodržovat několik zásad.

  • Kvalita nad kvantitou. Lepší čerstvá kotleta než zmražené kuřecí stehno napíchané hormonama.
  • Pestrost. Krůtí, hovězí, libové vepřové, králičí, jehněčí,…. Je vhodné jednotlivé druhy kombinovat.
  • Tepelná úprava. Nejlépe vařením, dušením či pečením. Asi si teď myslíte, že jsem měla napsat rovnou, že smažení je až na posledním místě.
  • Čím je maso tučnější, tím delší a obtížnější bude trávení. (Píše ta, co miluje chleba se špekem.)
  • Maso před úpravou omyjte studenou vodou, ale zbytečně dlouho nemáčejte ve vodě, ztrácí tím hodnotné živiny.
  • Do dvou let nepodávejte ryby, jelikož jsou potencionálním silným alergenem a do tří let se vyhněte vnitřnostem.

Existuje obrácená stránka měsíce. Pokud vsadíte pouze na masitou stravu, budete postrádat vlákninu a tím i pravidelnou ranní návštěvu toalety, dále vám bude chybět spousta ostatních vitamínů a antioxidantů. Nadbytek masa zatěžuje naše ledviny, proto je dobré nezapomínat i na ostatní zdroje bílkovin, kterými jsou mléčné výrobky, luštěniny či vajíčka. Naopak pokud děti budou strádat z nedostatku bílkovinné složky, budou také náchylnější k infekcím, může to negativně ovlivnit jejích růst a energii.

Proto zdravě neznamená jednostranně a hodně, ale s mírou a pestře.

Minulý týden v divadle při představení bylo publikum dotázáno, jestli víme ,kdo to byl původně člověk vegetarián?  No přeci neúspěšný lovec v pravěku!  Ale já jako žena lovce si to nemyslím a po dnešku vím, že vaření bez masa ( a s poloprázdnou ledničkou) je dokonalá lekce pro Vaši fantazii! 🙂

Ufffff… ještě že už je po svátcích! A jak vypadáte po Velikonocích vy, zdravě ? 🙂

 

17974326_10208764777505462_1933561885_n

 

Previous Post Next Post

You Might Also Like

3 komentáře

  • Reply Markéta Koutná 19.4.2017 at 21:09

    Dobrý den, ráda bych apelovala na části z Vašeho článku a to konkrétně: “Denně je také potřeba podávat mléko, mléčné výrobky…“. Chtěla bych se Vás zeptat, proč takhle tvrdíte? Protože existují spousty rostlinných zdrojů vápníku a konzumace jiného mléka, než od matky v kojeneckém stavu, je čistě evoluční, adaptační a zvyková záležitost a člověk mimo kojenecký stav nemá absolutně žádnou psychickou, fyzickou a nutriční potřebu mléko pít. Dále bych se Vás ráda zeptala, konkrétně o kterých aminokyselinách tady mluvíte, které nejsou obsaženy v rostl. potr. v dostatečném množství? : “rostlinné potraviny neobsahují totiž všechny aminokyseliny (stavební kameny bílkovin) v dostatečném množství a jsou proto hůře využitelné.“ Váš článek je z hlediska podstatných informací, respektive těch na které se odvoláváte dost nekonkrétní a bohužel kvůli tomu docela irelevantní, proto Vás prosím o odpověď na mé otázky.

    Děkuji předem a přeji hezký den, Markéta Koutná

  • Reply Silvestr Vandrovec Špaček 20.4.2017 at 16:55

    Dobrý den,

    Musím vaše tvrzení rozporovat. Anglofonní výživáři už s veganskou stravou u dětí dlouhou dobu nemají žádný problém, viz například shrnutí zde: http://soucitne.cz/techto-10-vyznamnych-odbornych-instituci-schvaluje-veganstvi Stanovisko americké AND už dokonce veganskou stravu vyzdvihuje pro její benefity.

    Je pravdou, že například Česká pediatrická společnost veganskou stravu dětem do 2 let věku nedoporučuje. Důvodem je ale vlastně jen riziko nedostatku vitaminu B12, který se může objevit u špatně informovaných veganů a veganek. Alespoň to vyplývá z odpovědi Dr. Francesca Brancy, t. č. ředitele výživy WHO a rovněž spoluautora výživových doporučení WHO pro postkomunistické země z r. 2000, na která se (nejen) ČPS v tomto bodě odvolává. Dr. Branca totiž na dotaz České vegetariánské společnosti vysvětlil, že podle něj anglofonní výživáři nešíří bludy, jen je zřejmě v Americe běžnější obohacování potravin vit. B12, takže se tam problémy, s nimiž se sám setkal, tolik nevyskytují. (Viz zde: http://www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2007010017 )

    Je pravdou, že neinformovaná veganská dieta může mít i tento negativní důsledek (stejně jako může působit preventivně proti řadě civilizačních chorob) a že deficit vitaminu B12 může mít pro dítě velmi vážné následky. Není však pravdou, že veganská strava je u dětí či jejich matek automaticky a paušálně nemožná či nebezpečná. Má svá rizika, ale není jich mnoho a není těžké je ohlídat, pokud lidé dostanou solidní informace a nezůstanou odkázáni na internety. Paušální zavrhování veganství ze strany odborníků proto považuji za nešťastné, protože často neodradí pacienta od veganství, ale naopak od důvěry danému lékaři.

    První počin České veganské společnosti bylo vydání příručky pro rodiče, kteří nechtějí podporovat vykořisťování zvířat: http://veganskaspolecnost.cz/zaklady/vyziva-zdravi/brozura-strava-deti-a-matek/ Loni jsme vydali druhou brožuru se zásadami veganské stravy pro obecnou populaci. Lze si je stáhnout v PDF, případně zdarma objednat od spolku Otevři oči.

    S úctou,

    Silvestr Vandrovec Špaček
    předseda ČVS

    P.S.: Pobavilo mě, že pod tímto článkem otiskujete kreslený vtip od veganského humoristy Bizarra, přeložený veganským webem Soucitne.cz.

    • Reply blogdrklarky 26.4.2017 at 17:32

      Dobrý den paní Markéto a pane Silvestře, omlouvám se za zpoždění, se kterým vkládám svou odpověď.
      Paní Markéto, překvapilo mě, že docela pěkně na veganských stránkách popisují, které potraviny jsou limitovaně využitelné kterými aminokyselinami. U obilovin hlavně lysin, u luštěnin methionin, threonin, a další – liší se to podle konkrétního rostlinného druhu.

      http://www.vegan.cz/clanky/23-prehled-bilkovin-a-aminokyselin-ve-veganske-strave

      Přehled bílkovin a aminokyselin ve veganské stravě – Vegan.cz
      http://www.vegan.cz

      Bílkoviny jsou základní stavební látkou svalů a tkání a tvoří je řetězce aminokyselin, z nichž nejdůležitější jsou tzv. esenciální aminokyseliny.
      K plnému využití bílkoviny z potraviny je zapotřebí, aby byly všechny esenciální (nezbytné) aminokyseliny ve správném poměru. V okamžiku, kdy je jedna z AMK v nedostatku, není možné dále využít ani ostatní aminokyseliny v potravině. Správně nakombinovaná musí být strava denně, protože bílkoviny ani aminokyseliny neumíme skladovat do zásoby. V okamžiku, kdy nejsme schopni přijmout nebo využít ze stravy dostatečné množství bílkovin, musíme potřebné bílkoviny získat odbouráváním vlastních svalových a orgánových bílkovin

      Hlavní argumenty proti striktně veganské dietě jsou – nutnost doplňovat tuto stravu buď doplňkem stravy nebo obohacenými potravinami – pak nelze hovořit o PLNOHODNOTNÉ dietě. To koneckonců sami vegani přiznávají. Pokud se chceme chovat soucitně ke zvířatům, lze být ovo-lakto-vegetariánem a konzumovat vejce nebo mléko a mléčné výrobky výhradně z bio chovů nebo farmářských chovů, u kterých známe podmínky, ve kterých jsou zvířata chována.

      Zjednodušeně lze říci, že čím je dieta omezenější – čím více potravin a druhů potravin je vynecháno, tím obtížnější je složit ze zbývajících potravin plnohodnotnou dietu, která zajistí dostatek a správný poměr všech živin, zejména v období, kdy jsou na organismus kladené zvýšené nároky – a to dětství a dospívání rozhodně jsou. Zejména pokud píšete, že mléčné výrobky nejsou potřeba pak je nutno např. vápník dohnat rostlinnou potravou, což zejména u menšího obsahu vápníku na množství potraviny půjde u malých dětí ztěží, přeci jen mají menší porce a větší potřebu.

      U veganské diety je vysoké riziko nedostatku vit. B12, vit. D, DHA a EPA omega-3 PUFA (sice je pravda, že jsou ve formě kys. alfa-linolenové (ALA) v rostlinných zdrojích, ale z celkového příjmu ALA se na DHA a EPA, které jsou nezbytné pro oko a mozek, přemění cca 10%, u žen v době těhotenství a kojení max 40%. Dále chybí často jód, železo, může chybět zinek,… Deficity jednotlivých živin záleží na tom, jak dobře si umí konkrétní vegan poskládat jídelníček. Je nutné si uvědomit, že ne každý vegan je ochoten si podrobně nastudovat vhodné kombinace potravin a dodržovat uvědoměle správný jídelníček.

      Samozřejmě to platí i pro běžně se stravující populaci, ale čím je jídelníček omezenější, tím je také pravděpodobnější, že některá důležitá složka stravy bude chybět.

      A z druhé stránky pohledu paní Markéto, člověk je z evolučního pohledu přizpůsoben lovecko-sběračské stravě 🙂
      Pane Špaček vtip veganského humoristy se mi i nadále moc líbí, bez ohledu na stravovacích zvyklostech pana autora. 🙂

      Krásný den Vám oběma přeji, Klárka

    Leave a Reply