Dívky a ženy, Z osobního pohledu

Cestou tam a zase zpátky

Léto je v plném proudu a já místo festivalů, dovolených si jej užívám především pracovně. A když říkám užívám, tak to myslím doslovně. Od nového roku se řídím heslem, že jednou za měsíc musím překročit hranice České republiky. A to se mi s mým novým úvazkem/přivýdělkem/prací (ano asi šestou v pořadí) daří!

Lítám či jezdím sanitkou pro pacienty do různých koutů světa, tam kde zrovna potřebují lékařský dohled na cestě zpět do České republiky. Ať už jsou to zlomené nohy při skoku do moře, či infarkt na pláži. Nejdůležitější ze všeho (krom zdraví), je dobré pojištění! Protože když není to první, zachrání Vás to druhé, nebo alespoň nezruinuje celou rodinu.

I já už se cítím méně nesmrtelná a když se občas řítíme sanitkou nadzvukovou rychlostí, klepu nesměle řidiči na rameno, že se trochu bojím. Většinou nezpomalí, ale přidá, abychom byli v cíli co nejdřív a já se nemusela tolik bát.

Jako předminulý týden pracovní výlet do Splitu, který se letěl normální leteckou linkou. Jelikož jsem letěla sama už v poledne, těšila jsem se, jak si užiji město, moře a ryby na talíři. Bohužel na tuto trias nedošlo, jelikož jsem po příletu a návštěvě místní nemocnice byla tak zničená, že mi ani nadšený historický výklad pana řidiče nepomohl k tomu, abych v hotelu nepadla do postele a nezůstala v klimatizovaném pokoji až do druhého dne.

Druhý den jsme vyzvedli pacienta, v tomto případě dospívající dívenku, které se na dovolené v Chorvatsku s rodiči poprvé projevil diabetes mellitus prvního typu neboli cukrovka. Bohužel tato nemoc se většinou zachytí počínající katastrofou, tudíž rozkolísáním krevního cukru do extrémních hladin a rozvratem vnitřního prostředí. Klinicky je to těžký stav, který je život ohrožující. Proto chvíli trvalo než se lékařům ve Splitu podařilo dát dívenku zase do pořádku, abychom ji na inzulinu mohli převést rovnou do péče dětských diabetologů.

A jelikož jsme letěli českou společností, která zařídila přednostní nástup/výstup z letadla, sanitku přímo na dráhu a klid pro pacienta po celou dobu letu, šel tento převoz „jako po másle“. To pak člověka nemrzí ani ta prohlídka nočního Splitu, ale je neskonale šťastný, že se tento příběh po počátečním dramatu píše bez zvratů jak v ději, tak v metabolismu.

Takže pro červenec splněno, teď už je na řadě srpen. 😊

Previous Post Next Post

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply