Ráno zvoní několikrát v 5 minutových intervalech budík v telefonu a když už nemám svědomí jej dál odkládat, vstávám. Následně v koupelně začíná řetězec po sobě jdoucích úkonů, jejichž pořadí je už nějaký ten pátek neměnné. Umývání, líčení, kontrola počasí na internetu, čistění zubů, oblékání atd.. Po tom všem mi konečně začíná má oblíbená půlhodina vyhrazená na snídani, kterou trávím s domácím müsli na oblíbených sociálních sítích kontrolováním situace, která se přes noc zákonitě musela posunout někam dál. Těsně před odchodem si za pomocí baterky v telefonu najdu hodinky, které jsem včera po příchodu z práce odložila bůh ví kde. Hledám co možná nejtišeji a to tak, abych nevzbudila ostatní a konečně vyrážím vstříc novému pracovnímu dni.
Klasické ráno. Klasické?
Schválně si spočítejte kolikrát jsem za necelou první hodinu po probuzení vzala telefon do ruky. Každý má své ranní rituály. Někdo se obléká a až poté snídá. Někdo to dělá naopak. Někdo nesnídá. A někdo naopak kouše housku za pochodu. Proč ale k tomu všemu potřebujeme telefon, počítač, ipad a neumíme být sami se sebou bez kontaktu s médii?
Uznávám, že se sama pohoršuji, když vidím lidi ve společnosti koukajíc nepřítomně do displejů, v tramvaji v duchu negativně hodnotím viditelnou elektroniku a s nadějí v duši se každého svého dětského pacienta ptám na vytoužené budoucí povolání. K mému smutku nejčastější odpovědí bezkonkurenčně vyhrává: youtuber. Protože prý úspěch se počítá na počet followerů, lajků a komentářů. A úspěch má ten, kdo má slávu, moc a peníze. O tom přeci již byla v minulosti řeč:
Proto jsem se rozhodla vzít věci za druhý konec, než jsem brala dosud.
Co je na světě nejdůležitější?
Všichni automaticky odpovídáme zdraví, láska, bla, bla… takže zaprvé- už žádné automatické odpovědi!!!!!
Následuje pár otázek, které si sama zodpovídám každý den co možná nejmíň automaticky.
- Pamatujete si, co bylo dnes na obloze při cestě domů z práce? Více se dívám.
- Měli jste už dnes deset minut jen a jen pro sebe? Více odpočívám, relaxuji bez počítače a telefonu.
- Co jsou poslední tři činnosti, které děláte před spaním? Kdysi jsme pevnou linku v ložnici neměli, tak proč si dnes ukládat mobil pod polštář? Knížka je přeci jen lepší společník před spaním, efektivně zklidní vaši mysl. Pozor! Tento večerní rituál je návykový a já každou chvíli žebrám po okolí o novou knihu. 🙂
- Viděli jste se dnes s přáteli naživo nebo si jen voláte a píšete? Snažím se více potkávat s přáteli a omezuji počet zpráv a telefonátů. ( Upřímně – k tomu sníženému počtu telefonátů mi pomohl pokažený mikrofon. Po měsíci mě přestalo bavit hulákat přes celou tramvaj: cožé mamíííí, co si říííkala???)
A co Vaše odpovědi?
Nemusíte měnit své sociální a mediální návyky razantně ze dne na den. Stačí se nad nimi zamyslet a třeba je trošku poupravit, zkrátit. Protože děti jsou naší kopií a my přeci chceme, aby kopírovali jen to dobré v nás.
